Konečně jdeme dělat to, o čem jsme celou dobu snili a proč jsme vlastně na Nový Zéland letěli, máme přece víza holiday…..takže cestovat, jupí!
Vyrážíme směr úplně nejvíc na sever (dle kompasu) co to jen půjde. Jo ještě abych nezapomněla, ke snídani jsme si dali steak z hovězího (na fotce) Nabalili jsem auto a hurá pryč. Náš plán byl cca 150 km někam poblíž města Whangarei. Cesta se tu celkem klikatí, ale vede tu něco jako dálnice je to 1 napříč nahoru a může se jezdit rychlostí 100 km/hod mimo město, ve městě je pak 50 km/hod. Délky jsou tu v metrech a kilometrech, benzín stojí cca kolem 2 NZD, takže necelých 38 Kč za litr a je uváděn v centech, ale dá se na to zvyknout.
To vám musím říct, potkali jsme halu, ve které je sníh a lyžuje se v ní, uprostřed takového zeleného kopce, kde se pásly krávy, mám to na fotce, možná se tam cestou zpět stavíme alespoň se podívat. Hustý co kiwáci nevymyslí, aby měli všechno 😁
No a jedeme dál a Kuba najednou hele, co se podívat do toho průvodce co máš od holek (Zdenči, Monči, Honzína a Toma – ještě jednou moc děkuji, dělá nám obrovskou službu, je fakt skvělej!) no a ještě, že jsem se podívala. Hned na další odbočce jsme uhnuli a jeli jsme se podívat do hor, kde mj. nebyl naprosto žádný signál na mobilu, do jeskyně. Nejdříve jsme se vybavili, trekové boty, oblečení, batoh, čelovku, ale po prozkoumání terénu, jsme všechno toto odhodili, Kuba šel bos, já v žabkách a obyč kraťasech a triku jen s čelovko. Zjistili jsme totiž, že trek je ve skále s krápníky, kde je teda i bahno a studená voda, takže naše předešlé oblečení nebylo příliš vhodné. A byl to vážně zážitek, žádný vstup, prostě volné přístupné místo ve skále. Vevnitř se muselo jít občas po čtyřech ve studené vodě, která nám občas byla až do půlky stehen a občas bahnem, které zalézalo mezi prsty, fuj 😀 Největší sranda byla, že tak jak všude v těchto jeskyních zakázáno dotýkat se naprosto všeho, tady si člověk mohl dělat co chtěl, hlavně se musel držet, aby neupadl. Došli jsme cca 500m do dómu, kde jsme zhasli své čelovky a naskytl se nám uchvatný pohled na svítící larvy. Bylo to jako v pohádce, všude kolem na skále nad námi svítili maličkatá zvířátka. Fotky bohužel nejsou, jelikož jsme se báli, aby nám foťák nespadl do bahna nebo se neutopil.
Odpoledne jsme se přiblížili k městu Whangarei, kde jsme objevili krásnou pláž a šli se konečně vykoupat do otevřeného moře. Bylo to super, voda akorát, skoro žádní lidé jen vedle byl nějaký „menší chemopetrol“ a Kuba hele to vypadá jak u vás v Litvínově, takže já byla skoro jako doma:D Bylo to bájoooo, slunit se, koupat se, fotit, hledat mušle, prostě paráda. Navečer jsme se přesunuli na druhou stranu zálivu, kde tolik nefoukalo a přišel odliv, tak jsme se šli projít po pláži. Bylo tam neuvěřitelné množství vyplavených mušli, ale tolik, to jsem ještě nikdy neviděla! No a protože tam nefoukalo a v těch mega moc mušlích se asi narodili komáři, tak jsem měli v noci o zábavu postaráno.
Na druhý den ráno (dnes) Kuba udělal míchaná vejce se sýrem a vyrazili jsme dál….cíl byl Karikari. Po cestě jsme ještě koupili, prkénko, mně dvoje žabky (jedny za 2 NZD takže stejná cena jako litr benzínu:D), polštáře, akorát solární sprcha (takový ten z jedné strany černý pytel, co se pověsí na strom) je snad na celém zelandu vyprodaná, jo hádejte, jak se jí tu říká………ano je to kiwi solar shower:D to už jsem se vážně musela smát!
Pokračovali jsme přes vodopády ve Whangarei, kde jsme poobědvali grilované kuře, do města Paihai, kde maorští náčelníci podepsali s britama dlouho odmítanou a těžce vybojovanou Úmluvu z Waitangi, která nastolila britskou suverenitu. Po té kolem nádherného pobřeží až do Karikari, kde dnes spíme. Jo to ooooooobrovitánská pláž, která jen pomaloučku klesá, s velkýma vlnama a samozřejmě čistým záchodem s toaletním papírem (to taky moc nechápu, ale je to tady všude, prostě toaleťák je věc, kterou si prostě nemusíš kupovat), což jsem nikde jinde ještě nikdy na podobných cestách obytkou nezažila. Za žádný se neplatí a všude je ještě umyvadlo s mýdlem. Tady je navíc ještě sprcha pro odslanění. Takže nepotřebujeme vůbec nic.
Dobrou noc, Vám všem hezký den resp. dobrou chuť k obědu a my jdeme usínat u šumění moře a slaného vzduchu!
Foto:
Tak krásné sny a díky že píšete