Po náročném, ačkoliv nedlouhém výstupu v předchozím dni bylo na čase se zase posunout kousek blíže k Pictonu. Čekalo mě ukrojit ze vzdálenosti dalších třista kilometrů a navštívit pár „povinných“ zastávek.
Protože jsem toho k večeří moc neměl, tak jsem si dopřál pořádnou snídani a po ní ještě procoural městečko Hanmer Springs, tak odjezd byl až někdy před polednem. První zastávka přišla na místě zvaném Lewis Pass, kde je krátký okruh (cca 20 min) v takový bažině kde roste mech a taky tu začínají nějaké delší vícedenní trasy (snad příště).
Další byla na řadě stezka Forest Walk to Waterfall. Cestou se muselo probrodit pár potůčků, takže alespoň nějaké vzrůšo, když trasa byla dlouhá jen asi kilometr. Vodopád byl fakt pěknej a kolem bylo popadaných pár stromů, takže to působilo fakt divoce.
Pak mě čekaly další vodopády, asi 15 metrů široké Maruia Falls, na které se dá podívat asi z pěti míst. Dole pod vodopádem byly krásné kameny, takže jsem si postavil pár věžiček (říká se tomu „stone balancing“ – stavíte placaté, hladké kameny na sebe do co největší vejšky). Bylo tam ale dost turistů replica klokker norge, takže to byla taková hop-hop zastávka.
Po cestě se docela zkazilo počasí a tak jsem další plánovaný krátký trek po starých kolejích vynechal a jel přespat poblíž městečka Saint Arnaud a jezera Rotoriti. Cestu sem opravují a pouští auta vždy jen jedním směrem, takže jsem se dost načekal. Také zde jsme už s Léňou jednou byli a přivítali nás tu černý mušky, teď ale jich bylo o poznání méňe. Dá se tu vybrat z mnoha treků, a tak jsem s rozhodnutím počkal na ráno, podle toho, co udělá počasí.
Foto:
Kubi postav z kamenu taky jednu skalku za mně. A vodopad je paráda. Pozdrav z Klášterce.Babca.
Dík za pozdrav. No jasný až někde budou šutry tak tam něco postavím .