Po pár dnech strávených v Queenstownu jsem se rozhodl přejet asi padesát kilometrů severněji do městečka Wanaka. Město jako takové jsme už navštívili dříve, ale je tu pár pěkných treků, které stojí za to si projít.
Crown Range Road
Tahle alternativní cesta spojuje Queenstown s Wanakou. Je to horská silnice, která (jak jsem se dozvěděl na ceduli) je nejvýše položená zpevněná (tohle slovíčko je moc důležitý) silnice na Novém Zélandu. Její nejvyšší bod leží 1.079 metrů nad mořem a je na něm parkoviště, ze kterého vede trek na vrchol zvaný Rock Peak.
Rock Peak Summit
Tří a půl kilometrový výstup se čtyřset metrovým převýšením vede po cestě strmě vzhůru a kličkuje mezi loukama, než se dojde až na hřeben. Kopec pak sice ustoupí, ale začne se do vás pěkně opírat vítr. Protože je to na místní poměry už docela výška a nerostou tu žádné stromy, tak se může pěkně rozběhnout. Vycházel jsem sice se sluníčkem nad hlavou, ale jak se blížil vrchol, tak se začalo zatahovat. Na vrcholu, který má něco pod 1.500m.n.m. je skála se srázem dolů do údolí, na kterou se asi normálně chodí, ale kvůli větru se tam teď jít nedalo. Výhled z ostatních míst byl taky skvělý, viděl jsem až na Queenstown a na druhou stranu na svažující se údolí k Wanace. Počasí se ještě zhoršilo a začalo pršet, tak sem se vydal zpět, tentokrát s větrem v zádech. Dole na mě čekala Andula a kejvala se ze strany na stranu, jak to do ní foukalo. Příští zastávka byla Wanaka.
Park ve Wanace
Zaparkoval jsem u centra a šel se podívat na nedaleký (cca 2km vzdálený) park. Cesta vedla kolem jachtařského klubu, kde pár dětí vytahovalo lodě na břeh, prý moc fouká. Na ceduli s lodníma třídama byl i BIG, ale žádného jsem neviděl. V parku jsou grily, který fakt nevim, jak se používají a kolem je spousta laviček a samozřejmě hřiště na disk golf. Přestože tak pěkně foukalo (na nechra by už bylo asi dvě stě lidí na vodě) a byla sobota, tak na vodě nikdo. To už ale byl večer a já sem jel přespat kousek dál od města.
Mt. Roy Track
Přes noc se počasí uklidnilo a ráno vylezlo sluníčko. Měl jsem vyhlídnutý sedmi kilometrový trek na horu Roy, ze které by měli být parádní výhledy. Dole na parkovišti už byla spousta aut, tak to znamenalo, že to bude pěkné mraveniště. Nahoru to byla klasická ‚cik cak‘ cesta v loukách, kde se pásly ovce. Přes den bylo asi 25 stupňů, ale na sluníčku mi připadalo že je přes třicet. Čím se ale blížil vrchol, tak to bylo příjemnější a někteří lidé to asi nečekali, jelikož vypadali, jako když jdou na nákup. Jít v páskatých botech a s igelitkou v ruce 1.250 metrů převýšení, to by se mi fakt nechtělo. Dost jich také zůstávalo asi ve dvou třetinách, kde je vyhlídkové místo. Stoupá odsud strmá pěšina na vrchol, a tak jsem ani nezastavoval a šel dál. Z vrcholu je neskutečný výhled na jezero i město Wanaka zvlášť, když se povede počasí jako dnes. Nahoře jsem zůstal asi hodinu a zašel ještě trochu dál, kam pokračuje trek Skyline, který jde po hřebeni na vrcholy dál od Wanaky. Cestou dolů jsem potkával lidi, kteří měli plnou polní a asi pokračovali dál na tenhle trek.
Pak mě čekala ještě koupel v jezeře, na které jsem se celý den zeshora díval, obědovečeře a přejezd zpět za město na přespání. V dalších dnech je v plánu několik menších treků tady kolem, ale vše záleží na tom, jaké bude počasí.
Foto: